|
|
Únos aneb Tajemství hlubin lesa. Tak zní název jedné z nejambicióznějších připravovaných českých adventur. Její vydání se blíží mílovými kroky (již na prvního máje bude vyhlášena vývojářská soutěž s Únosem související a samotná hra by měla vyjít nedlouho poté), a tak nastal ten pravý čas podívat se blíže na zoubek hratelné betaverzi s finální hrou prakticky totožné, až na pár bugů a chybiček.
O Únosu se na Plných hrách psalo již vícekrát, k historii projektu proto jen stručně: dlouhou dobu pracoval na hře sám grafik Pekař, posléze se k němu připojil programátor Pepaiz, jenž jeho nápady realizoval a konečně se Únos dostal do širšího povědomí herního publika po uzavření spolupráce s týmem Joywood Studios, jenž přislíbil publikaci na internetu. A aby řetěz nebyl příliš krátký, na jeho konci stojí ještě servery BonusWeb,
potažmo tedy Plné hry, jež pro změnu úzce spolupracují s Joywood Studios a systémem Joynet, čehož výsledkem je, že se vydání Únosu dočkají jako první ze všech právě čtenáři PH.
Děj Únosu je tajuplný a napínavý, takže je třeba se krotit při jeho prozrazování. Začíná ve chvíli, kdy se hlavní hrdina vydává se svými přáteli prozkoumat tajemství strašidelného lesa, o němž se povídají nejrůznější hrůzné zkazky a lidé z blízkého malého městečka se bojí do něj vstupovat. Výprava končí katastrofálně – přežívá ji jen jeden z celé trojice, a k tomu se navíc probouzí namísto u táboráku ve vlastním domě, aniž by měl nejmenší tušení, kterak strávil uplynulou noc.
Vzápětí se vydává na průzkum svérázného městečka s halloweenskými koledníky, pedofilem číhajícím u mateřské školky na procházející děvčátka, dealerem heroinu před dávno zavřenou a opuštěnou policejní stanicí, či na slivovici závislým bezdomovcem.
Únos ve svém průběhu představí velkou řadu postav – a vůbec se s nimi nemazlí. Hra je velmi drsná, obsahuje značně krvavé scény a nešetří ani kladné hrdiny. Mnoho pomocníků se bude muset obětovat v duchu hesla "účel světí prostředky" a chladnokrevné vraždění je v jistých částech lesa nezbytnou podmínkou přežití.
Na Únosu je sympatický vývoj, jímž hra prochází. Zpočátku jde o vcelku nevinné procházení městečka, čtení tu více tu méně vtipných popisků a řešení banálních puzzlů za zvuků Cikánské holky od Mig 21, postupně ale atmosféra nabírá na hutnosti a temní, přičemž závěr je opravdu drsný, potoky krve a utrhanými končetinami oplývající.
Prostředí hry je rozděleno v zásadě do tří větších celků. Prvním z nich je městečko, v němž se hráč orientuje a pohybuje pomocí mapy. V městečku lze navštívit všechny významnější a zajímavější lokace: vlastní dům, obchod, policejní stanici, mateřskou školku či opuštěné sídlištní prostory.
Zde ještě vládne optimistický duch a přizpůsobuje se mu i grafika, jen tmavý až černobílý interiér policejní stanice a šedivé vybydlené sídliště se vymykají tomuto duchu.
Následně se však děj přesouvá do lesa, ozve se dramatická hudba, probouzí se strach a hráč začíná čím dál tím častěji narážet na podivné a strašlivé úkazy. Poslední částí je pak do tmy zahalený starý hrad – a z tajemství, která toto strašidelné místo skrývá, neprozradím už nic.
Únos se hraje pohodově. Ovládání si vystačí s klikáním levým tlačítkem myši, ve spodní části obrazovky je pak možné si otevřít inventář a vybrat některý z předmětů k použití v hlavní herní obrazovce. Logické hádanky nejsou po celou dobu obtížné, naopak, lze je považovat za intuitivně řešitelné a nezdržující postup příběhem. Všechny předměty se poctivě hlásí a hra je díky minimalizovanému pixel huntingu hratelná i pro adventurami nepříliš postižené jedince.
Není sice vyloženě triviální, počet předmětů ale nikdy nepřekročí rozumnou mez a vždy je možné se snadno zorientovat.
Na začátku bylo zmíněno, že hra disponuje několika bonusy. Ty se zpřístupní po dohrání základní příběhové linie a dávají hráči jednak možnost dozvědět se něco více o pozadí celého příběhu (jenž sice budí dojem, že je založen na historických událostech, nicméně jedná se opravdu o smyšlenou zápletku), jednak projít si ještě jednou městečko a vychutnat si celou řadu nových scén, například přepadení hospody nebo pomstu na pedofilovi.
Únos je rozhodně nadprůměrný audiovizuálně, některé lokace jsou slabší, některé naopak velice pěkné. Hře by rozhodně prospělo, kdyby obsahovala alespoň nějaké animace, takhle je vcelku mrtvá. Nicméně to je jedna z mála vad na kráse. Stejně tak někdo možná bude protestovat proti hudbě a zvucích, jež jsou vykradeny z různých zdrojů, nicméně je fakt, že pomáhají velmi dobře dotvářet atmosféru.
V konkurenci právě dokončovaného Doktora Bohuše, skvěle vypadající 3D adventury od týmu Local Studio, a Pěti kouzelných amuletů, pohádkové kreslené hry, na jejíž tvorbě se podílí i autor tohoto textu, to sice bude mít Únos velice těžké, své fanoušky si však bezesporu najde. Kvalitně provedenou, dobře vymyšlenou a bonusy a legráckami přecpanou adventurou pohrdne málokdo.
