VAX11 - jak málo stačí na zábavou střílečku

VAX11 je příkladnou ukázkou, jak hratelnost může triumfovat nad provedením. Věřili byste, že na zábavnou vesmírnou střílečku v klasickém stylu může stačit grafika složená z ASCII znaků?

VAX11 je kousek původně japonský. Jeho název, poněkud nečitelná značka, trochu připomíná starší kousky Kenty Cho. Nejde ovšem o dílo střílečkového guru - jedná se jen a pouze o příjemný experimentální projekt, který se pokouší rozklíčovat, jak by asi vypadaly vesmírné střílečky v době Pongu, Space Invaders a hlavně - prvních ASCII dungeonů typu Rogue nebo Adventure. Inspiraci autor čerpal u klasických her žánru, Xenonem počínaje, SWIV a R-Type rozhodně nekonče. To znamená následující: na celou akci hráči shlížejí pohledem ptačí perspektivy. Obrazovka scrolluje slušnou rychlostí směrem vzhůru. Kurzorové šipky ovládají pohyb malé raketky, na niž nalétávají ze všech stran ve velkém počtu různorodí nepřátelé. Ty je třeba další, na začátku zvolenou klávesou, ničit, a vyhýbat se jejich střelám, dokud hráč neztratí všechny tři přidělené životy. Pak následuje zápis do tabulky high score a možnost zkusit všechno znovu.

VAX11 je velmi rychlý a náročný akční kousek. Nepřináší mnoho zajímavých herních principů: je to skutečně zcela tradiční kropenice i s minimem power-upů (sebrat lze pouze rozšíření hlavní laserové zbraně o jednu či dvě přídavné hlavně). Na druhou stranu: nepřátelé jsou variabilní a nechybí ani bossové na konci delších úseků hry. Protivníci se dělí do kategorií - někteří jsou velmi rychlí, ale padnou po pár ranách, další útočí způsobem kamikaze, jiní přilétají ve velkých hejnech, vypouštějí velké hrozny smrtících střel, anebo mají třeba velké pancéřování. U zmíněných bossů se pak obvykle většina těchto nechutných vlastností spojuje.

Už to zaznělo z perexu, je to zřejmé i ze screenshotů: VAX11 je vyveden v "grafice", jejíž prvky se skládají ze znaků ASCII sady. Loď hráče tak tvoří tři opakující se písmena a dva typy závorek, místo kulek nepřátelé vypouštějí "o" a nuly, laserové paprsky pak tvoří tučné pomlčky. Za běhu to kupodivu vypadá velmi dobře, protože různé "částicové" efekty vytvářejí dojem vysoké rychlosti. Jedna hra ve VAX11 obvykle netrvá příliš dlouho díky vysoko posazené laťce obtížnosti, s každým pokusem se ale hráč propracovává o kousek dál a vylepšování high score jako motivační prvek tady vcelku funguje.

Je jasné, že se VAX11 zlatým písmem do historie vesmírných stříleček nezapíše. Technicky je skutečně velmi zastaralý. Je to stylové, ne každému ale musí ASCII grafika sednout. A druhým důvodem pro průměrné hodnocení budiž miniaturní rozsah. Z tématu mohli tvůrci vytěžit rozhodně více.