V poslední době se přeci začalo vyrábět o něco freewarových sportovních her, než tomu bylo dříve a troufám si tvrdit, že se zlepšila i jejich kvalita (Také si myslím – pozn. Dvaid). Místa bezduchých a primitivních gamesek se tedy rozšiřují graficky dost dobře zpracovaná díla často i s velice dobrou hratelností. O Virtual Strattonu si dovoluji říci, že právě k takovým hrám patří a po dohrání i tvrdím, že patří k velice zábavným a chytlavým hrám.
V poslední době freeware-snowboardových her hodně přibylo. Zjistil jsem, že sportovních her s motivem snowboardu je skutečně hodně. Obliba tohoto sportu vzrůstá každým rokem a můžu se přiznat, že i já jsem si „prkno“ zamiloval. Není tedy divu, že jsem s radostí přijal fakt, že tato hra k nám do Čech zatím nepronikla, a že čest seznámit vás s ní bude patřit mě.
Poté, co spustíte startovací soubor hry, otevře se malé okénko, které vás upozorní na to, abyste doladili nastavení obrazovky – zvolili rozlišení a 3D kartu, kterou vlastníte. Pokud budete s nastavením spokojeni, nic vám nebrání pustit se do hry. Před tím se ale ještě budete moci podívat na demo jízdy několika frajerů a vyplnit jméno, pod kterým budete páchat rekordy a překračovat všechny možné hranice.
Menu gamesky je, dá se říci, poměrně dobře a efektivně zpracované. Kromě položky Start a Quit zde můžete najít funkci, pomocí které si pustíte videozáznam vaší jízdy, podíváte se na trasu, kterou absolvujete pohledem z letedla, či si navolíte několik maličkostí v optionsu. Třeba počasí. Na výběr máte slunečné, sněžné, zatažené nebo schované pod mrakem. Dále se můžete podívat na podrobnosti o volbách zvuku či zobrazení. Až projdete tyto položky, již vám nic nebrání hrát.
Ještě před samotným startem se vám objeví kratičké info o trase, kterou hodláte projet. V několika větách vám budou vysvětlena celá charakteristika trati, jaké je tam výškové převýšení a kolik bodů byste měli získat. Stisknutím libovolné klávesy vám už začnou odpočítávat start. První trať je celkem lehká. Máte jí sjet za čtyřicet sekund a během své jízdy nasbírat co nejvíce bodů na skokáncích, které se nacházejí vždy uprostřed dvou tyček. Za dobrý skok dostanete sto bodů, za horší jen padesát. Hlavně s sebou při dopadu moc nemelte, nemuselo by to dopadnout dobře. Pokud spadnete, hra končí a musíte danou trať opakovat nebo to vzdát. Druhé kolo již je podstatně těžší. Máte předvádět slalomovou jízdu a v pětapadesáti sekundách si poradit s takřka čtvrtkilometrovým převýšením. Obtížnost se stále stupňuje, a tak se nedivte, že to nebude po několika kolech žádný med. A to ani v nejmenším.
Prostředí, ve kterém hrajete, je velice pěkně udělané. Nejdřív jezdíte na svazích vysekaných v lese. Později se ocitnete v aleji a nakonec vás čeká onen půlkruhový a nesmírně smekavý sněžný kanál. Jinak vše je velice dobře vykreslené a zpracované. Stromky jsou nádherně obtěžkány přílivem prašanu, domky se doslova obsypávají sněhem a atmosféra je doslova kouzelná, až tomu nebudete moci věřit. Efektů ve hře najdete víc než dost a všechny jsou na velice vysoké úrovni a co se hratelnosti týče, tak o té se dají říci jen a jen dobré věci. Hudba a zvuky jsou propracovány dost dobře, ale k dokonalosti jim přeci jen maličko schází, stejně jako celé hře.
Hra rozhodně není dokonalá, ale přesto jí považuji za jednu z nejlepších freeware her, které jsem kdy vůbec měl možnost hrát, a protože nepatří mezi nějaké downloadové giganty, doporučuji i vám její stažení.