Historie vesmírných stříleček a vůbec her, které mají s vesmírem něco společného, sahá až k počátkům her samotných, a jedná se všeho všudy opravdu o dosti velkou kupu méně či více zajímavých nápadů, z nichž nejoblíbenější a možná také nejstarší je titul zvaný Disasteroid. Samotný Disasteroid se dočkal mnoha pokračování, remaků, překopávek a napodobenin, které kromě několika zanedbatelných vylepšení vesměs nepřinesly nic moc nového. Pár her se sice nápadem Disasteroidu inspirovalo, ale jejich autoři měli alespoň trošku fantasie a celou hru obměnili tak, že byste ji téměř nepoznali. Koneckonců dnešní hra je přesně takovým výplodem podobajícím se Disasteroidu, ale její nápad je netradiční a děj gamesky úplně změněný.
Samotný Voyager nemá nikde žádný určitý příběh, což je u akcí bohužel většinou pravidlem, nicméně vždy se najdou světlé výjimky, které to porušují v tom lepším slova smyslu. Ve hře, jak již to u akcí bývá, musíte dosáhnout co nejvyššího skóre, popřípadě se dostat na konec hry. Nemyslete si však, že by to bylo něco lehkého a snadného, protože to by byl zcela určitě a bezpochyby zásadní omyl.
Vy se vžijete do role velitele vesmírné rakety, která je vyslána do vesmíru a pravděpodobně má za úkol zničit tam nepřátelské letouny, které ohrožují bezpečnost té naší malinkaté planetky, která se nazývá Země. Ony nebezpečné lodě, o 
kterých mluvím, jsou zbarveny do všech možných, stále blikajících barev. Nepřátelé mají tvar koule a jsou odolní proti nejrůznějším nárazům, zato však nemohou střílet, takže jejich útokem jsou jen nárazy. Jak jste již možná z předcházejících řádků pochopili, ty nebezpečné koule musíte zničit dříve, než se o vás otřou. Bohužel mají schopnost jakéhosi gribblingu a hned, jak do vás uhodí poprvé, tak se odrazí a znovu a znovu, rychleji a rychleji. Většinou na ně stačí pouze jedna střela a oni se rozpadnou na kousky. V těch troskách je schován i kosmonaut zničené lodi a proto, abyste mohli postoupit do nějakého dalšího levelu, jich pár jako zajatců musíte mít s sebou, takže si ho radši vezměte - a čím rychleji je sesbíráte, tím rychleji bude následovat další kolo.
Poté, co naberete na palubu pár nepřátelských kosmonautů, vás gameska přenese do takzvané mezihry. V mezihře máte za úkol vydržet určitý počet sekund na vesmírném poli, kde do všech stran padají ohromnou rychlost asteroidy všech velikostí a typů. Vy se jim musíte co nejefektivněji vyhýbat, protože pár dobře cílených zásahů stačí k tomu, abyste měli o živůtek méně. Když splníte level i mezihru, tak se dostáváte k lokaci, kde vhazujete zajaté kosmonauty do trubky, která vede k Zemi. Toto dělá již hra automaticky a až s tím skončí, tak jdete do dalšího kola. Mimochodem - za zničení lodi dostanete sto bodů, za zajatého kosmonauta dvě sta. Životů máte celkem pět a jen zřídkakdy vám nějaký hra přidělí, obvykle ho dostanete třeba za dosáhnutí určitého skóre či levelu.
Postupně se kola ztěžují a zhoršují se i podmínky. Létá více lodí naráz a rychleji, a v mezikolech musíte vydržet mnohem déle, než je zdrávo. Logicky se tedy ztenčuje i stav vašich životů a určitě se vám za několik chvilek stane, že již nemáte život žádný. Bohužel hra vás nešetří a musíte buď hru opakovat, nebo se na to vykašlat a jít zapařit něco jiného. Kupodivu nenajdete žádné High score, a tak jediným způsobem, jak si uchovat záznamy o tom, kolika bodů jste dosáhli, je zapsat si to na kousek papíru.
Ovládání celé gamesky je více než lehké. K řízení lodi vám budou stačit šipky a střelbu zvládnete Shiftem. Jinak žádné setupy či nastavování nepotřebných detailů ve hře není, ale pokud se chcete dozvědět něco o principu hry, ovládání či autorech, tak je vám v menu k dispozici kraťoučký anglický help. Hra je typickou akcí a nijak zvlášť nevybočuje z řady a nevymyká se normálu. Po grafické stránce je na tom docela dobře, hratelnost také není nejhorší, nicméně mnoho různých maličkostí by se mohlo doladit. Pokud bychom trošku přimhouřili očko, tak se dá o hře říci, že je poměrně kvalitně zpracovanou akcí, která rozhodně není k zahození, zvlášť když venku stále prší a prší.
