Watkins - pouť na sever

Když se ve skutečném světě zabavují majetky, přichází někdy na řadu restituce, když se totéž stane ve světě virtuálním můžete si být jistí, že odveta v podobě masivní ofenzívy na sebe nedá dlouho čekat. Co když ale ožebračený chudák, tedy přesněji tučňák, musí v cestě za okupovaným majetkem projít 34 nelehkých levelů?

Tučnáci jsou dle mého názoru nejnenáviděnějšími zvířaty na světě. Nejen, že jako maskoti operačního systému Linux schytávají tvrdé narážky zatvrzelých příznivců microsoftích Windows, ale jeden z nich je také hrdinou jedné z nejnáročnějších plošinovek, které jsem kdy měl příležitost vyzkoušet. Pokud tedy ještě někdy uvidíte zástupce hnutí Greenpeace jak bezmocně lomí rukama nad vyhubenou kolonií těchto sympatických zvířátek mumlajíce něco o hře watkins, vězte že za tím vším stojí tvůrce jménem Rohan Hill. Ten se totiž rozhodl už tak všeobecně nepříliš valnému povědomí o tomto zvláštním živočišném druhu zasadit další ránu.

Watkins, tučňák a hlavní hrdina stejnojmenné plošinovky, není nijak nadměrně zaměstnanou osobou. Celé dny se jenom fláká, živí a odpočívá. O to víc jej později zaujme možnost konečně opustit rodnou "půdu" a vydat se na severní pól vyřídit si nějaké nevyřízené účty. Přestože nejde o úkol nijak snadný a jeho úspěšné dokončení je vázáno na maximální obratnost, šikovnost a mrštnost, Watkins se jej zhostí se statečností sobě vlastní - v sázce je totiž mnohem víc než by se na první pohled mohlo zdát. Watkins by mohl velice snadno přijít o po právu zděděný majetek, který jeho rodině přináleží už po dlouhá léta.

Vydává se tedy vstříc velkému cestovatelskému dobrodružství, nebezpečí číhajícímu na každém rohu a sladké odměně v podobě vyřízení hlavního záporňáka a znovuobsazení dočasně ztraceného severního pólu. Jde si za svým cílem odhodlaně, leč v žádném případě ne tvrdohlavě - v prvé řadě tedy musí zaangažovat kamaráda Aliho, polárního medvěda, aby jej v zvláštním nafukovacím balónu přenášel mezi rozličnými úrovněmi a přímo v jejich průběhu fungoval jako jakási improvizovaná náhrada za funkci Quicksave.

Veškeré tučňákovo snažení je rozděleno do dvou hlavních "pasáží" - výběrové, která se odehrává výhradně na několika mapách, a samotné herní, jíž Watkins musí bezpodmínečně projít, aby mohl dostát svému závazku a osvobodit severní pól z krátké nepřátelské okupace. V první zmíněné si můžete po každém jednotlivém spuštění hry vybírat z již splněných úrovní tu, kterou si zrovna chcete zopakovat, nebo postupovat dějem dál a odklepnout nejvzdálenější z nich. Obtížnost úrovní se postupem času samozřejmě zvyšuje a už po prvním přistání na pevné půdě ostrova, na němž se improvizovaný severní pól nachází, začíná být náročná nejen pro nadměrně zaměstnané horní končetiny, ale také pro nervový systém, který každou chvíli hrozí kompletním vypěněním.

Jen málokdo totiž bez alespoň lehkého ulevujícího úderu pěstí do nevinné klávesnice ustojí třistapadesátéosmé opakování téže scény s těmi samými nepřáteli a tou samou evidetně beznadějnou situací. A když se do toho všeho přidají ještě torpéda, žraloci, chobotnice, škorpióni a jiná podmořské i pozemská havěť, velice rychle zjistíte, že vám všechen ten zvěřinec začíná přerůstat přes hlavu a nejraději byste je jednoho po druhém efektně rozstříleli. Nevadí, řeknete si, to už nějak ustojím. Možná ano, ale nutnost sbírat všudypřítomné sněhové vločky (které mimochodem ve vodě vůbec nemění svou podobu...), jejich zlaté kolegyně či jiné nesmyslnosti, už bez uklidňující partičky Wolfensteina zvládne jen málokdo.

Watkins je hrou propracovanou, graficky variabilní a obsahově poutavou, nicméně na druhé straně také lehce nehratelnou a pořádnou měrou znechucující. Nebýt implementované funkce automatického ukládání dosažené pozice, pravděpodobně by se stal cílem snažení jen několika málo podivných existencí - jeho zdárné dokončení totiž rozhodně není otázkou několikaminutového hraní na jeden zátah. Chce to hodně trpělivosti, snažení a rychlé prsty, aby se kýžená trofej v podobě znovuzískání severního pólu dostala do rukou právě vám, a právě motivace se vám možná ve chvílích strávených s očima nalepenýma na malinkou postavičku tučňáka u počítačového monitoru rázem stane tím nejpodstatnějším positivem, které s sebou tato pseudo-3D plošinovka přináší.