Wings Of Fury 2 vs. Wings Of Fury 2: Return of the Legend: dvojrecenze!

Letecké souboje nad mořskými plochami Pacifiku lze ztvárnit různě. V dnešní dvojrecenzi se podíváme pod kapotu dvěma verzím jedné předělávky prastaré střílečky.

wings_01

Znáte ten pocit, když si vybíráte mezi špatný a stejně špatným? Zvažujete, co je horší a objevujete význam pojmů "menší zlo"? Ať už odpovídáte jakkoliv, právě dnešní recenze bude takovou malou Sofiinou volbou. Na stole mi totiž přistál remake staré klasiky Wings of Fury. Kultovní simulátor/střílečka, ve které během Druhé světové ovládáte stíhačku amerického námořního letectva a v pohledu zboku házíte bomby na hlavy džaponských soldátů, sailorů a airmanů, se ale do našeho vzdušného prostoru vrací hned ve dvou verzích, přičemž každá z nich má mouchy velikosti záměrného kříže.

Vezměme to od podlahy. Na počátku roku 2008 vyšel Wings of Fury 2. Trojrozměrný remake amigácké legendy nabízel totéž, co předchůdce. Sérii misí za dne i noci, v nichž na počátku odstartujete z paluby letadlovky a následně kropíte omezený počet nepřátelských pěšáků, lodí a letadel. Na výběr máte kromě kulometu i rakety, bomby a torpéda, přičemž hlídat si musíte kromě poškození i stav paliva. Jakmile misi doděláte, šup zpátky na carriera a hurá do další mise. Wings of Fury 2 měl ale hned několik nepříjemných chyb souvisejících většinou s enginem. Kvůli rychlosti a náročnosti hry bylo například dost problematické střílení z kulometů nebo dogfight s jinými stroji – na rozdíl od původní prastaré verze.

Všechny tyto trable vychytává novější verze Wings of Fury 2: Return of the Legend, která vyšla sotva před několika týdny. Zpočátku jsem z nové verze byl skoro nadšen, protože problematické souboje řeší přítomností bullet-timu. Šestrkát hurá, vývojáři si konečně všimli, že za dvě dekády od přelohy se ve videohrách změnilo více než jen zobrazování ve třetím rozměru. Na druhou stranu, verze Return of the Legend má ten zásadní problém, že jde v podstatě o shareware. Základní mise a vybavení máte zdarma, ale nové mise i letadla si musíte koupit. Co mě v neplacené verzi iritovalo mnohem více je přítomnost reklam – není nic rušivějšího než odhazovat torpédo proti nepřátelské letadlovce pozorujíc dvojici billboardů v pozadí. Nová verze má také značné problémy na některých grafických kartách.

Navzdory božskému bullet-timu tedy link na download vede na starší a ošklivější, ale skutečně freeware verzi Wings of Fury 2. Více jak rok vývoje nové verze končí na smetišti jenom díky aroganci vývojářů, kteří vydávají placenou hru za neplacenou. Přitom by stačilo napsat demo a spokojený by byl každý. To bych ale asi po některých vývojářích chtěl příliš.

PS. Všechny obrázky jsou pouze z WoF2 verze. RotL verze házela kvůli problémům s grafikou roztodivné modernistické kreace a proto jsem ji raději oželel.

PPS. Máte-li zájem o třetí náhled na remake této klasiky, pogooglujte si flashovou verzi, kterou bohužel recenzovat nemůžu. Najdete na ni i odkaz na článku na původní WoF na Wikipedii (!), který sem ale taky házet nesmím.