Nutno hned na začátek podotknout, že se nejedná ani zdaleka o nic přehnaně složitého, u čehož byste strávili desítky minut snahou pochopit základní principy. Pánové z Hudysoftu vsadili spíše na jednoduchost a s ní spojenou chytlavost tetrisu.
Možná že si kladete otázku, proč zde zmiňuji právě tetris, když to již podle obrázků ryzí tetris není. I přes to se jím však tvůrci notně inspirovali, za což se ostatně ani v nejmenším nestydí. Hru založenou na podobném principu ostatně můžete již po dlouhou dobu znát i z mobilních telefonů, tudíž se skutečně nejedná o nic převratně nového. Hlavním hrdinou je vcelku netypický panáček, stavař. Na hlavě má připlácnutou helmu, na nohou zase mohutné holínky. Takto vystrojen však není zcela zbytečně, kdybyste věděli, co za práce jej čeká, rozhodně nedivili. Jeden z jeho spolupracovníků totiž ovládá jeřáb, neustále nabírající a přenášející ohromné bedny přímo nad pracovníkovou hlavou. To je, jak jistě sami uznáte, velice nebezpečné a také že ano. Velice často se totiž může stát, že bedna prostě místo na volné místo začne padat nad vaší hlavou. V takovém případě máte hned dvě možnosti. Buď před ní zbaběle uskočit, nechat ji dopadnou a následně posunout nebo se jí zbavit úplně tím, že rychle zareagujete, vyzkoušíte, dáte bedně „hlavičku“ a ta okamžitě zmizí. Cílem pak je jako v tetris skládat řady, které posléze ve chvíli, kdy budou plné, zmizí. Takto musíte postupně likvidovat všechny, přičemž pochopitelně nutností je občas na nějakou bednu vyskočit, posunout ji apod.
Po grafické stránce by Wolker snadno zapadl mezi lehký nadprůměr, který sice neurazí, ovšem ani současné namlsané hráče nijak zvlášť neohromí. To však naštěstí u hry podobného ražení zas až tak příliš nevadí. Rozhodně tedy Wolkera vyzkoušejte, překvapí vás příjemnou hratelností a zábavou na vcelku slušnou dobu.