X Maruni (dále jen XM) patří k freewarovkám, které si s radostí a úsměvem na tváři zahraje skutečně každý. Ať už dítko předškolního věku, které sotva rozumí ovládání kurzorových šipek, nebo sedmdesátiletý děda, pro něhož jsou počítače ztělesněním pokroku, jemuž nelze při nejlepší snaze porozumět. Po stránce hráčské obce je kosmopolitní také z důvodu implementace podrobného tutoriálu seznamujícího podrobně se všemi záludnostmi XM. Jedno mu ale na kráse ubírá - jazyk, v jakém s vámi komunikuje. Nic proti našim západním sousedům, ale němčina zrovna není komunikační formou, která by v našich krajích převládala, a pokud znalost tohoto germánského jazyka nepatří k vašim základním vedomostem, pak tutoriál můžete vynechat, protože by vám stejně pravděpodobně nic nedal.
Podobně jako řada jiných klasických skákaček-hopsaček je i XM rozdělena na několik světů, z nichž každý ještě obsahuje dílčí levely. V prvním světě tak budete "bojovat" zejména proti agresivním sněhulákům - přičemž v posledním levelu se postavíte jejich veliteli, skutečně úctyhodné hordě zmražené vody, zatímco v dalším se vám do cesty postaví zkorumpovaní zaměstnanci Santovy továrny, medvídci v krabicích a jiné dětské hračky.
Vánočnímu stylizování jednotlivých úrovní odpovídá i jejich celková atmosféra. Ačkoli hlavní hrdina poměrně nekompromisně kosí stoupence nepřátelských sil za pomoci fialových energetických koulí (či něčeho podobného, alespoň v té barvě bych se mýlit neměl :), v pozadí kralují typické převážně americké koledy v MIDI formátu. Prostě a jednoduše - jakmile se do hraní XM jednou pustíte, určitě si i teď v červnu při jejím hraní zavzpomínáte na příjemné vánoční chvíle.
Obtížností nepatří XM mezi žádné hardcore logické oříšky. Ve většině levelu jde jen o to pořádně si předem prostudovat veškeré souvislosti a pak už jen "jít na jistotu". Svůj postup danou úrovní si můžete vnitřně konzultovat libovolně dlouho, protože informace o posledním dosaženém levelu si hra ukládá a uchovává je dokonce i po svém restartu. S každým Game Overem ale přichází také okamžitý výmaz všech nahraných bodů (resp. jejich rekapitulace, popř. zapsání do top 10 atd., však to znáte...) a tedy i nutnost sbírat cenné bodíky zase od začátku.
Ovšem, abych pravdu řekl - mně osobně a věřím, že i řadě dalších hráčů, jsou většinou nějaké top 10 a podobné nesmysly naprosto ukradené a směrodatný je pro mě postup skrz světy. Ten si v XM zajistíte jednoduše - stačí v každém levelu vysbírat veškeré vánoční dárky (rafinovaně umístěné na místa, k nimž se dá dostat pouze odvážným riskováním) a posléze přesunout svou maličkost k portálu vedoucímu do další úrovně. Aby to nebylo až TAK jednoduché, nasadili tvůrci do hry řadu více či méně škodících nepřátel a na významných místech nahradili standardní podlahu smrtícími ostny.
Podlaze se ubráníte snadno - stačí buďto neustále dávat pozor, kam šlapete, nebo sebrat kouzelný lektvar, který po stisknutí klávesy "Z" způsobí vaši dočasnou nezranitelnost. Horší je to s různými typy přisluhovačů hlavních záporňáků. Některé z nich se odstranit prostě nedají, jiné jen s obtížemi (to se týká hlavně závěrečných bossů) a zbytek je sice dobrý leda tak jako pohyblivý terč, ale i tak vám občas stoprocentně hezky zavaří.
XM je atraktivní hopsačkou bez ohledu na to, jaké je právě roční období. Dokonce, jak jsem zmínil na začátku, je úplně jedno, jakému hráči se dostane do rukou - s chutí si ji totiž zahraje snad každý. A není vůbec rozhodující, že technickým zpracováním sotva překračuje šeď průměru a že na vás neustále promlouvá německou hatlamatlatštinou. Veselé červnové Vánoce i vám :)
