Yeti Sports 3: Seal Bounce – dále, výše, rychleji

Pro třetí díl oblíbených Yeti Sports platí nejspíše ono prostřední: výše. Cílem totiž je vymrštit s pomocí tuleňů sídlících v ledových jeskyních tučňáka do co největší výše. Další zábavná a nápaditá sportovní disciplína čeká…

Po prvním díle, jenž vyšel na Plných hrách v sobotu, tu dnes máme všechny zbývající. Tento text se bude již plně věnovat dílu třetímu. Jeho podtitulek zní Seal Bounce a jakkoliv je sice velmi konkrétní, podstatu hry stejně neprozrazuje. Opět se jedná o sportovní disciplínu, jež je velmi originální, nápaditá a soutěživá. Pokud by bylo bezpodmínečně nutné hledat nějaké přirovnání, pak bychom mohli říci, že se jedná o jakousi obskurní napodobenínu hodu kladivem, nicméně naštěstí toho třeba není, neboť prostoru k popsání herních principů Yeti Sports 3: Seal Bounce je v následujících odstavcích dost a dost. Takže hurá na to, sáhodlouhé úvody stejně nemá nikdo rád – včetně herních recenzentů, kteří v zájmu natažení prvního odstavce musí plodit takové výplňovky, jako je třeba toto souvětí.

Po spuštění Yeti Sports 3: Seal Bounce se hráč dočká nejprve umně vyvedené úvodní obrazovky s logem hry a nezbytnými informacemi o autorovi Chrisi Hilbertovi, následuje stručná instruktážní obrazovka, jež poučí o smyslu hry a ovládání – a pak už se rozvine scéna, na níž se odehrává samotná akce. V levé a pravé části obrazovky se nachází dvě svislé a nekonečně vysoké ledové stěny, v nichž jsou v pravidelných intervalech rozmístěny jeskyně. Ty nejsou prázdné – sídlí v nich tuleni, kteří výrazně ovlivňují průběh akce. Uprostřed obrazovky je pak malé jezírko a na něm – kdo jiný než sám sněžný muž na malé ledové kře. Ten si nejprve vyloví z vody pod sebou jednoho tučňáka, načež ho na povel levého tlačítka myši roztočí dokola v širokém kruhu a na druhé kliknutí jej vypustí daným směrem.

Následuje už jen divácká fáze – tučňák buďto v případě zkaženého pokusu bleskurychle zapadne do vody, nebo naopak vyletí směrem vzhůru. Přitom se v případě ne zcela rovné trajektorie odráží od ledových stěn a dopadne-li na tuleně, je odmrštěn směrem vzhůru či do strany. Ve chvíli, kdy ztratí svou pohybovou energii a přemění ji zcela na polohovou započne jeho pád dolů a nejvyšší dosažená výška se započítá do výsledků. Byl-li pak překonán hráčův rekord, zapíše se do tabulky a může pokračovat v dalším snažení. Škoda, že let tučňáka už po vyhození nelze nijak dále ovlivňovat, neboť takto možná až trochu příliš záleží na faktoru náhody, nicméně takový už byl záměr autorů.

Zkoušení, pod jakým úhlem a v jaký čas (neboť ledová kra se sama též houpe z jedné strany na druhou) je nejvýhodnější tučňáka vypustit je velmi zábavné a dokáže opět zabrat hafo času. Chris Hilbert znovu odvedl vynikající práci při designování hry, jež je maximálně jednoduchá, ale zároveň chytlavá a přitom nenáročná na objem souboru ke stažení. K tomu je třeba připočítat tradičně perfektní grafické zpracování s hezkými efekty a roztomilými polárními zvířátky, krátkou melodii znějící při spouštění a několik málo zvuků během hry – a výsledkem není nic jiného, než další doporučení k urychlenému započetí downloadu…