Yo Frankie! - dobrodružství šílené vakoveverky

Vlajková hra 3d modelovacího programu blender nás má okouzlit svou grafikou a vymodelovaným světem. Vyřádit se v něm můžete spolu s neposednou vakoveverkou.

Yo Frankie! 2

Občas se musí recenzent vrhnout do jámy lvové, i když ho tam přirozeně nic příjemného nečeká. Yo Frankie! je však hodně vyhypovaná hra, která si kritický přístup zaslouží. Jde o vlajkovou loď 3D enginu Blender, jenž je výborný pro tvorbu 3D grafiky. Autoři se nám snaží ukázat, že ve spojení s dalšími nástroji ho lze snadno využít i jako game engine. Máme tak k dispozici řádku nástrojů k editaci a vytváření vlastních levelů a zároveň zaručenu značnou platformovou nezávislost. Snad proto nám poněkud nelogicky rovnou napakovali linuxovou a windowsovskou verzi do jednoho velkého balíku. Hlavním hrdinou je vakoveverka Frankie - zábavné stvoření, které mi připomínalo Scrata z filmu Doba ledová. Výhodou tohoto živočišného druhu je svoboda pohybu - dokáže běhat, skákat i plachtit ve vzduchu. Naše postava toho však dokáže ještě víc. Třeba vzít nebohou ovečku, plácnout s ní do vody a udělat si z ní odrazový ponton pro skákání.

Hra nemá nějaký zvláštní cíl nebo systém úkolů, které byste měli plnit. Postupně se poflakujete rozsáhlým světem a vymýšlíte různé skopičiny. Dalšími obyvateli jsou podivné útočné krysy a věčně nabručený beran, kteří se vám snaží postup zkomplikovat. Naštěstí veverka je nejen mrštná, ale zvládá i prvky karate nebo střílení oříšky. Na oficiálních stránkách jsem našel strašlivou blamáž, že je hra vhodná pro děti. Jednak mám pro definici násilí asi jiné měřítko, jednak všechny postavičky vypadají jako ze špatného snu uživatele LSD. Krvavé oči, agresivita a zákeřnost ale určitě za mírumilovný přístup nepovažuji.

Grafická stránka hry by měla patřit k hlavním tahounům, vždyť se zde prezentuje jeden z nejlepších modelovacích programů. A ono je v porovnání s většinou freewarových 3D akcí se opravdu na co dívat. Nenalezneme zde opakující se rovné plochy, ale různě vytvarované hory, návrší z kamenů. Nechybí ani efektní lávové stružky či vodní plochy. Horší už je to se samotnými modely, pokud pomineme do detailů vyvedeného hlavního hrdinu. Tady už autoři nápaditostí šetřili a největší problémy nastávaly při soubojích nebo kolizích poblíž ostatních objektů, kdy se nořily do sebe a kamera nestíhala přibližování a natáčení při pohledu ze třetí osoby. Ani na nejvyšší detaily jsem se nezbavil nevyhlazených textur a pro dokonalý zážitek je třeba ladit přímo možnosti grafické karty. Pochvalu si zaslouží hudební stránka se skladbami od nezávislých autorů. Yo Frankie! mě sice vyloženě nezklamal, ale značnou část svého potenciálu zbytečně promrhal. K bezstarostnému simulátoru pěkné krajiny mu chybí některé drobnosti a ke komplexní a zábavné hře ho čeká ještě pěkný kus cesty. A za zhruba rok od prvního vydání po ní stihl udělat jenom pár kroků.