Na webu vývojářského týmu pracujícím na zajímavém projektu Siyon online se objevily informace ohledně poslední části doposud neznámého fragmentu příběhu hry, který by nemělo cenu přepisovat, proto vám ho předkládáme v původním znění.
Siyon. Krásný a stále svěží, neposkvrněný technikou a nezničen inkvizicí jako ten Náš. V Siyonu stále existuje volná energie, zvaná mana.
Tato magická nespoutaná energie prostupuje každou bytostí, každičkou buňkou avšak jen málokterý živočich dokáže ovládat její tok. Málokterý živočich, málokterý člověk, málokterá bytost. Lidé však vymysleli způsob, jakým tuto energii zčásti ovládat, a to pomocí svitků se svěcenou formulí. Formule se vyřkne, soustředí se do amuletu a ten s pomocí uvolněné síly vytvoří kouzlo. Existují však tací, jenž oplývají vrozenou schopností poutat divokou manu a touto silou později dokáží kouzlit už ze samotné podstaty jejich záměru. Tito lidé jsou nazýváni Mágové.
V době míru a svobody, za vlády krále Oldöra, žil jistý mág, Maniar, zabývajícím se léčením lidí. Bohužel ani jeho neuvěřitelně obsáhlé a detailní znalosti magie a léčení však nedokázaly vyléčit smrtelné nemoci a zranění. Poohlédl se tedy po jiné cestě. Hluboko pod vysokými horami Kahalos nalezl krystal Irisar, jenž dokázal svým vesmírným původem měnit podstatu průchozí energie. V momentě, kdy krystalem prošel první sluneční paprsek, se však věci rychle změnily. Temná energie z krystalu ovládla mága a ten pak postupně ovládl čtyři z pěti zřídel many, jimiž proudí energie do Siyonu a veškerou energii z nich čerpal do sebe a do svého podzemního chaosu.
Maniarova divoká energie vytryskla z útrob hor a rozletěla se světem jako obrovská vlna. Teď už dokáže manu spoutat svým způsobem každý. Pravou, prastarou manu však jen málokdo, a právě ti kteří to dokáží jsou největší nadějí pro navrácení míru a přirozenosti do světa Siyonu.
V hospodě sedí plno lidí, většina z nich klábosí o novém přístavu na řece Enaay. Všichni se těší, až se stavba dokončí. V koutě je však poněkud tišeji. Sedí tam skupinka mladých chlapců, každý z nich má kolem krku váček. Z dálky by se zdálo, že chlapci mlčí. Oni však nemlčí. Potichu rozmlouvají o svém včerejším objevu. Náhle jeden z nich prudce máchnul rukou a na stole se zhmotnil šedý kámen. Jiný chlapec na něj položil ruku a z kamene se začal odštěpovat jemný prach. Po pár vteřinách na stole zbyla jen hromádka jemného písku a oba opět začali pobaveně diskutovat. Okolní mladíci jen přihlíželi a někteří z nich si něco čmárali na ruku.
Opusťme teď hospodu a pojďme se podívat před brány města Sarelias. Jedno veselé děvčátko sedí na lavičce a sleduje včelu, která právě letá okolo truhlíku s květinami. Holčička chvíli přemýšlí, pak se upřeně na včelku zadívá. Ubohý hmyz náhle vzplál a spadl k zemi jako malá kometka. Pár minut nato se děvenka řítí ulicí jak vítr a brečí. Honí ji totiž roj naštvaných včel. Maniarova energie je teď všude a dá se spoutat mnohem jednodušeji, než ta původní. Vypukne anarchie?
Siyon. Krásný a stále svěží, neposkvrněný technikou a nezničen inkvizicí jako ten Náš. V Siyonu stále existuje volná energie, zvaná mana.
Tato magická nespoutaná energie prostupuje každou bytostí, každičkou buňkou avšak jen málokterý živočich dokáže ovládat její tok. Málokterý živočich, málokterý člověk, málokterá bytost. Lidé však vymysleli způsob, jakým tuto energii zčásti ovládat, a to pomocí svitků se svěcenou formulí. Formule se vyřkne, soustředí se do amuletu a ten s pomocí uvolněné síly vytvoří kouzlo. Existují však tací, jenž oplývají vrozenou schopností poutat divokou manu a touto silou později dokáží kouzlit už ze samotné podstaty jejich záměru. Tito lidé jsou nazýváni Mágové.
V době míru a svobody, za vlády krále Oldöra, žil jistý mág, Maniar, zabývajícím se léčením lidí. Bohužel ani jeho neuvěřitelně obsáhlé a detailní znalosti magie a léčení však nedokázaly vyléčit smrtelné nemoci a zranění. Poohlédl se tedy po jiné cestě. Hluboko pod vysokými horami Kahalos nalezl krystal Irisar, jenž dokázal svým vesmírným původem měnit podstatu průchozí energie. V momentě, kdy krystalem prošel první sluneční paprsek, se však věci rychle změnily. Temná energie z krystalu ovládla mága a ten pak postupně ovládl čtyři z pěti zřídel many, jimiž proudí energie do Siyonu a veškerou energii z nich čerpal do sebe a do svého podzemního chaosu.
Maniarova divoká energie vytryskla z útrob hor a rozletěla se světem jako obrovská vlna. Teď už dokáže manu spoutat svým způsobem každý. Pravou, prastarou manu však jen málokdo, a právě ti kteří to dokáží jsou největší nadějí pro navrácení míru a přirozenosti do světa Siyonu.
V hospodě sedí plno lidí, většina z nich klábosí o novém přístavu na řece Enaay. Všichni se těší, až se stavba dokončí. V koutě je však poněkud tišeji. Sedí tam skupinka mladých chlapců, každý z nich má kolem krku váček. Z dálky by se zdálo, že chlapci mlčí. Oni však nemlčí. Potichu rozmlouvají o svém včerejším objevu. Náhle jeden z nich prudce máchnul rukou a na stole se zhmotnil šedý kámen. Jiný chlapec na něj položil ruku a z kamene se začal odštěpovat jemný prach. Po pár vteřinách na stole zbyla jen hromádka jemného písku a oba opět začali pobaveně diskutovat. Okolní mladíci jen přihlíželi a někteří z nich si něco čmárali na ruku.
Opusťme teď hospodu a pojďme se podívat před brány města Sarelias. Jedno veselé děvčátko sedí na lavičce a sleduje včelu, která právě letá okolo truhlíku s květinami. Holčička chvíli přemýšlí, pak se upřeně na včelku zadívá. Ubohý hmyz náhle vzplál a spadl k zemi jako malá kometka. Pár minut nato se děvenka řítí ulicí jak vítr a brečí. Honí ji totiž roj naštvaných včel. Maniarova energie je teď všude a dá se spoutat mnohem jednodušeji, než ta původní. Vypukne anarchie?
