Zen and the Art of Transhumanism je etické a hrnčířské cvičení

Doba vylepšování člověka je za dveřmi. Na vás je rozhodnout, jestli jsou lidské touhy po vyšší síle, inteligenci či nesmrtelnosti oprávněné. A jen tak mimochodem si vedle toho vyzkoušíte, jak dobří byste asi byli za hrnčířským kruhem.

Bůh ví, v jak daleké budoucnosti se dočkáme vylepšování člověka. Je to však nevyhnutelné. Kromě technologických otazníků vyvolává snaha zdokonalování lidské rasy řadu etických otázek, na něž najít odpověď je snad o to obtížnější. Zen and the Art of Transhumanism je originální hříčka, kterou není snadné žánrově zařadit. V každém případě se nám, přemýšlivým hráčům, snaží otevřít oči.

Naše hrdinka je zaměstnankyní firmy, která se specializuje na vylepšování lidských jedinců. Zákazník, který trpí určitým problémem, se zde nechává augmentovat a vaším úkolem je nejenom transplantát vyrobit, ale především rozhodnout, jestli není lepší pacienta raději zbavit jeho touhy pomocí jiného vylepšení.

Například je vám doručen pacient X znechucený tím, že pouliční gangy vládnou ulicím silou a zastrašováním. Nechce dále přihlížet tomuto bezpráví a tak požaduje, abyste vylepšili jeho fyzickou sílu. Pak bude schopen proti členům gangů bojovat a nastolí pořádek. Na vás je rozhodnout, které z nepřeberného množství vylepšení vyrobíte a pacientovi skutečně voperujete.

Zde totiž platí, že zákazník vlastně neví, co chce a nemá nad svými touhami kontrolu. Když jej vybavíte silovým vylepšení (jak požaduje), vrátí se vám brzy zpátky s tím, že našel někoho silnějšího, než je on sám. Bude chtít další vylepšení a pak další a další. Pokaždé se mu část těla nahradí kovovým implantátem a vy sledujete, jak pomalu přestává být původním člověkem.

Nebo mu už napoprvé nainstalujete „vylepšení“, které ho zbaví všech jeho tužeb. Tím mu zajistíte spokojené dožití s tím, že zlo ve svém okolí bude akceptovat. Rozhodnutí je na vás. (Ačkoliv vás hra tlačí k tomu druhému.)

Vyrábění implantátů je minihra sama o sobě. Každý typ má svůj specifický tvar, který musíte (podobně jako na hrnčířském kruhu) „vykrájet“ z původní hmoty. Hra počítá s jakous takous odchylkou, takže super přesní být nemusíte, ale i tak budou nejspíš vaše první výtvory patřit do odpadu.

Zen and the Art of Transhumanism je velice originální kousek (mimochodem od tvůrců Gods Will Be Watching), který vás tlačí k zamyšlení. Jedinou vadou na jeho kráse je to, že nevidíte výsledky svých chybných rozhodnutí. I tak jde o jednu z nejzajímavějších a nejpodnětnějších her poslední doby, kterou by si měl vyzkoušet úplně každý.