Zylon - vzducholodí v podzemí

V remaku klasické hry pro Commodore, který doznal mnoha především graficky zaměřených změn, se jako velitel rozměrné vzducholodě vydáváte do podzemních chodeb a úkrytů zachránit své bezbranné druhy. Dokážete se postavit takové výzvě čelem nebo to zbaběle vzdáte?

Jen málo jednoduchých hříček z letitých ZX Spekter, Commodorů a jiných předpotopních počítačů se po příchodu PC a jeho nadvlády dočkalo plnohodnotných freewarových remaku. Mnohem častěji se tyto hry vypouštěly na Internet ve svých původních verzích spustitelných prostřednictvím specifického emulátoru. Něco takového ovšem ocenili snad jen "pamětníci", kteří na svého oblíbence i přes jeho současnou technickou zaostalost nezanevřeli. Není proto divu, že se stále větší popularitě těší předělávky s poupraveným systémem a především renovovaným grafickým kabátkem. Jednou z nich je i arkádový Zylon.

Podzemním světem plným tajemných zákoutí a klikatě se vinoucích chodeb v ní nebudete pochodovat po svých a kupodivu ani prostřednictvím jiného, pozemního druhu dopravy. K dispozici je vám totiž nefalšovaná vzducholoď, kterou tvůrci upravili tak, aby byla pod vaším velením schopná zdolat i tu nejnebezpečněji vypadají překážku, těsně profičet malinkou skulinou a přitom ještě plnit hlavní úlohu hry, jíž je sesbírávání trpasloidních lidiček.

Ani přes relativní komfortnost ovládání vznášedla není brouzdání neprobádanými končinami tmavého podzemí nijak jednoduché. Předně - vzducholoď je poměrně rozměrná a tak nejenže s ní občas ťuknete o strop či zavazející skálu, ale často se stane, že ji prostě zafixujete mezi dvěma stěnami tak šikovně, že vám s ní pohne leda závěrečná exploze. Hra k vám navíc není nijak shovívavá a pokud se o prostředí podzemního bludiště "otřete" desetkrát (k čemuž ovšem stačí chvíli setrvat v zablokované poloze), je s vámi amen (resp. s vaší vzducholodí a její kompletní posádkou - jejíž stav vám mimochodem hra vždy po neúspěšném zakončení oznámí... jak lidské! :-).

Krom lidiček, jejichž sběr je tentokrát vaší svatou povinností (přeci jenom - jsou to vaši (sou)druzi! :-), při své objevitelsko-dobrodružno-záchranné cestě narazíte i na nejrůznější bonusy. Přínos těchto barevných nesmyslů je sice vždy stejný a to pozitivně zapůsobit na stav vašeho bodového konta, ale i tak za ně tvůrcům jistojistě patří malý puntík k dobru.

Dva, už o něco větší, puntíky bych jim zase pro změnu odečetl za skutečně odfláknuté ztvárnění animovaných objektů (ať už jde o ústřední vzducholoď nebo třeba panáčky, kteří retardovaně mávají o pomoc), které je v přímém kontrastu se skutečně sympaticky provedeným pozadím (jehož design a zbarvení se navíc postupem času mění). Když už jsme u té grafiky - bylo by hříchem nezmínit, že standardně tuto freewarovku rozjedete v malinkém okýnku, takže nejen velmi dobře vypadá (to ostatně v rozměrově tak malém okně každá hra), ale je narozdíl od jiných her i absolutně nenáročná na hardwarovou vybavenost vaší PC sestavy.

Pokud vám tento způsob hraní nebude vyhovovat (což je silně nepravděpodobné), můžete zkusit hraní ve fullscreenu. Herní systém se tím samozřejmě ani v nejmenším nemění. Cíl, k jehož dosažení spějete, tedy vysbírání všech lidiček je, abych pravdu řekl, dosti obtížnou výzvou a pravděpodobně ne každému se povede. Což je zcela jistě, pozůstatek Zylonu z dob Commodoru, kdy hraní nebylo řadovým druhem zábavy, nýbrž výsadou desítek vyvolených.

Zylon není špatný kousek, nicméně jak jsem naznačil výše, jeho hraní není procházkou růžovým sadem a nelze jej tedy doporučit občasným "relaxačním" hráčům. Naopak pro "pamětníky" a ty, kteří si rádi zavzpomínají na doby (ne)dávno minulé, je restaurovaný Zylon jasnou volbou. A nejen pro to, že je předělávkou úspěšné hry, ale i proto, že výrazně vystupuje z jejího stínu, aby se stal plnohodnotným příspěvkem současné freewarové scény.